fbpx

Ve Spojených státech proběhl obří průzkum toho, jak se lidé dopravují do zaměstnání. I v tomto ohledu se tamní obyvatelé dělí na dva nesmiřitelné tábory

Zveřejněno: 30. 1. 2023

Amerika je do jisté míry rozdělena na dva tábory. Teď nehovoříme o voličích republikánů a demokratů, ale konkrétně o dopravě do zaměstnání. Jednomu z oněch táborů se život točí kolem aut, druhý využívá výhod chůze, cyklistiky a veřejné dopravy. Detailní pohled na věc a statistiky jsou velmi zajímavou sondou, jak se lidé ve Spojených státech do zaměstnání přesunují.

Novinář a analytik Richard Florida v jednom ze svých textů o městském prostředí a dopravě píše o tom, jak auta dělí americkou společnost a přispívají k ekonomické a politické „díře“ mezi Američany. Vychází přitom ze zjištění pocházejících z výzkumu, na kterém spolupracoval a který se týkal dojíždění do práce ve 270 městských aglomeracích.

Pět procent (sic!) amerických dojíždějících za prací využívá veřejnou dopravu. New York je s rozsáhlými sítěmi metra a železnice velkou výjimkou s třiceti procenty.

Více než tři čtvrtiny (konkrétně 76,4 %) lidí, kteří dojíždějí za prací, v autě jedou sami. Ovšem v centrální oblasti New Yorku, kam dosahuje metro, je to asi jen polovina. V San Franciscu je to 57 %, asi dvě třetiny v Bostonu, Washingtonu, Seattlu a asi 70 % v Chicagu a Portlandu. A jak lze očekávat, menší podíl zaměstnanců dojíždí samostatně v kompaktnějších univerzitních městech, jako jsou Boulder v Coloradu, Corvallis a Eugene v Oregonu, Ann Arbor v Michiganu a Ames a Iowa City v Iowě.

Pěšky či na kole

Pět procent (sic!) amerických dojíždějících za prací využívá veřejnou dopravu. New York je s rozsáhlými sítěmi metra a železnice velkou výjimkou s třiceti procenty. Jedinými dalšími metropolemi, kde veřejnou dopravou jezdí do práce více než 10 % pracujících, jsou San Francisco (17,4 %), Boston (13,4 %), Washington D.C. (12,8 %), Chicago (12,3 %), Seattle (10,1 %) a Bridgeport-Stamford v Connecticutu (10 %). Jenom 2,7 % Američanů chodí do práce pěšky. Z průměru vybočují New York (5,9 %), Honolulu (6,5 %) a Boston (5,2 %), pak jde samozřejmě opět o menší města a městečka.

Sdílenou dopravu autem využívá k cestě do práce 9 % Američanů.

Na kole jezdí do práce jenom půl procenta Američanů. I tento ukazatel ovšem vykazuje místní výrazné odchylky. Téměř 7 % obyvatel Corvallisu v Oregonu využívá k cestě do práce kolo a více než čtyři procenta v Boulderu, Ames a kalifornském Santa Cruz. Dvě nebo tři procenta pracujících využívá k cestě do práce kolo v Gainesvillu na Floridě a v několika městech ve státě Wisconsin. Mezi metropolemi s více než milionem obyvatel v tomto ohledu vyčnívají San José a San Francisco s dvouprocentním podílem cyklistů.

doprava los angeles 488375836

Klasická dopravní špička v Los Angeles


Sdílenou dopravu autem využívá k cestě do práce 9 % Američanů. Přibližně 10 až 11 % lidí využívá tento typ dopravy v technologických centrech San José, San Francisko a Seattle, potom také v San Antoniu, Houstonu a Phoenixu.

Radši práce z domu

Necelých 5 % Američanů pracuje z domova, což je mnohem vyšší procento než těch, kteří do práce chodí pěšky, nebo jezdí na kole. Téměř 14 % obyvatel Boulderu pracuje z domova, následují Lawton (11 %), Oklahoma a Asheville (10 %) v Severní Karolíně. Ve velkých metropolích pracuje z domova zhruba 7 až 8 % lidí v Austinu, Denveru, Portlandu, San Diegu, San Franciscu a Phoenixu.

Charlotta Mellanderová, která se na výzkumu rovněž podílela, provedla základní korelační a klastrovou analýzu. Vědci jako obvykle upozorňuji, že korelace v žádném případě neumožňuje odvodit příčiny, ale poukazuje na vztahy mezi proměnnými. Přesto z dat vyčnívají některé jevy, které stojí za to zdůraznit.

Vysokoškoláci v MHD

Velikost a hustota sídel jsou pozitivně a významně spojeny s využíváním městské dopravy (0,64), cyklistikou (0,36), chůzí (0,43), sdílením vozidel (0,68) a prací z domu (0,66). Hustota osídlení je na druhou stranu negativním faktorem v případě těch, kteří jezdí do práce autem samotní (-0,36), velikost populace města nemá zvláštní význam.

 V metropolích je třída postavená na znalostech a kreativitě pozitivně spojena s využíváním veřejné dopravy, cyklistikou nebo chůzí.

Zajímavý je i pohled na věc ve spojení se vzděláním. Veřejnou dopravou jezdí častěji vysokoškoláci. Podíl lidí s vysokoškolským titulem je ale negativně významně (-0,41) spojen s jízdou do práce samostatně autem a pozitivně významně s využíváním veřejné dopravy (0,56), cyklistiky (0,62), chůze (0,56) a práce z domova (0,50). Se sdílením auta u této skupiny lidí nebyla nalezena negativní ani pozitivní souvislost.

Určité vzorce lze objevit i při srovnání podle tříd, čili postavení Američanů. V metropolích je třída postavená na znalostech a kreativitě pozitivně spojena s využíváním veřejné dopravy (0,56), cyklistikou (0,62) nebo chůzí (0,56) či prací z domova (0,50). Negativní spojení existuje u jízdy autem samostatně (-0,44). Totéž platí pro místa s koncentrovaným high-tech průmyslem. Pro dělnickou třídu platí vše vlastně obráceně. Tam existuje pozitivní spojení s jízdou do práce autem samostatně (0,36) a negativní spojení s veřejnou dopravou (-0,48), cyklistikou (-0,39) a chůzí (0,32).

Příjmy i počasí

I příjmy hrají roli. V metropolích s vyššími mzdami větší podíl pracovníků chodí pěšky (0,43), jezdí na kole (0,50) nebo využívá veřejnou dopravu (0,66), menší podíl pak jezdí autem samostatně (-0,34). I počasí hraje samozřejmě roli, ale ne tak velkou, jak bychom si mohli myslet. Lidé s větší pravděpodobností dojíždí do práce autem tam, kde je teplé počasí (0,32), a je méně pravděpodobné, že budou využívat veřejnou dopravu (-0,19), kolo (-0,23) a chůzi (-0,34). To, jak se Američané dopravují do práce, je těsněji spojeno s demografickými a ekonomickými charakteristikami oblastí než jejich klimatem a počasím.

V místech, kde v roce 2016 bodovala více Hillary Clintonová, se do práce pravděpodobněji chodí pěšky, jezdí na kole nebo je zde využívána veřejná doprava.

Dokonce je možné se podívat i na vztah politických názorů a způsobu dopravy do práce. V místech, kde v prezidentských volbách v roce 2016 bodovala více Hillary Clintonová, se do práce pravděpodobněji chodí pěšky (0,44), jezdí na kole (0,44) nebo je využívána veřejná doprava (0,59) a méně pravděpodobné je cestování do práce autem samostatně (-0,36). Na místech, kde vyhrál Donald Trump, vše platí opačně.

Vstříc krizi

Vzorce mapující způsoby dojíždění do práce jsou prý propojeny s klíčovými dimenzemi toho, co je označováno za „novou městskou krizi“. Bydlení je méně dostupné, existuje nerovnost a ekonomická segregace v místech, kde jsou dojíždějící Američané méně závislí na automobilu. Medián nákladů na bydlení je pozitivně a významně spojen s veřejnou dopravou (0,59), cyklistikou (0,48), sdílením aut (0,49) a chůzí (0,38) do práce, stejně jako s nerovností příjmů a ekonomickou segregací. Jinak řečeno – hustěji zalidněné, bohatší a vzdělanější oblasti jsou dražší a ekonomicky nerovné.

Richard Florida píše dokonce o dvou různých „národech“. Život jednoho se točí kolem aut, druhý je nastaven na alternativní způsoby cestování.

Zde je tedy zřejmé ono zmíněné (a pochopitelné) rozdělení Američanů podle přístupu k dopravě do práce. Jedni, ti v menších městech či rozlehlejších metropolích, jsou závislí na autech. Druzí, ve velkých metropolích, hustě osídlených a ekonomicky silných a vzdělaných, mají alternativy. Jízda do práce samostatně autem je negativně a významně spojena s každým alternativním režimem, zejména cyklistikou (-0,47) nebo chůzí do práce (-0,53).

Rozdíly v tom, jak se Američané dopravují do práce, jsou hluboce zapracovány do samotné ekonomické geografie USA. Větší a hustěji zalidněné metropole mají tendenci mít nejrozsáhlejší sítě veřejné dopravy. Jde o oblasti, kde bydlí bohatí a vzdělaní lidé, kteří se rozhodli najít práci poblíž centra města nebo podél tras veřejné dopravy. Menší města mají tendenci být méně vzdělaná a méně bohatá. Zároveň se vyznačují méně přetíženými silnicemi, a tím pádem je jednodušší je autem projet.

Související…

Máte potíž s prostorovou orientací? Muži rozlišují levou a pravou rychleji než ženy
Michal Švehla

Richard Florida píše dokonce o dvou různých „národech“. Život jednoho se točí kolem aut, druhý je nastaven na alternativní způsoby cestování do práce a jako městská elita je s auty téměř ve válce. Cyklotrasy jsou naopak trnem v oku těm, kteří tráví čas v autě.

foto: Profimedia, zdroj: CityLab

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...